Průběžné výsledky našeho výzkumu jsme prezentovali na 8. brněnské konferenci urbánních studií. Celkem jsme měli připravené tři příspěvky, o kterých si může více přečíst níže v textu.
Vlastníci: Vlastnická struktura bydlení na pražských panelových sídlištích
Vlastnická struktura jako neviditelná dimenze městské struktury, přitom může výrazně ovlivňovat vývoj a dynamiku čtvrtí, povahu relevantních lokálních aktérů, správu a podobu domů, správu veřejných prostranství aj. Nás zajímalo, jaký je charakter vlastnických struktur bytových domů na sídlištích a ve čtvrtích vnitřního města Prahy a jak se ve vlastnické struktuře města propsaly procesy posledních dekád (privatizace a restituce, rozvinutí bytového trhu atd.)? Příspěvek se opíral o detailní analýzu dat z katastrů nemovitostí a o dotazníkové šetření obyvatel.
Dlouhodobé a krátkodobé proměny sídlišť z perspektivy jejich rezidentů
Od 90. let 20. století jsou sídliště v post-socialistických městech studována jako místa procházející značnými proměnami. Jedná se o změny v socioekonomických profilech a demografických strukturách sídlišť, objevují se nové vlastnické vztahy, proměňuje se materiální struktura sídlišť i jejich veřejný obraz. Náš příspěvek přispěl k porozumění těchto přeměn skrze zkoumání perspektivy jejich obyvatelů/ek. Vycházel z kvalitativní analýzy hloubkových rozhovorů s obyvateli a obyvatelkami čtyř sídlišť v Praze a v Brně. Nad rámec dlouhodobých změn jsme zkoumali pohled obyvatelů/ek na náhlé proměny sídliště způsobené pandemií COVID19 a následnými vládními opatřeními.
Trajektorie českých sídlišť z hlediska dlouhodobého populačního vývoje mezi lety 1970 a 2011
Příspěvek se zaměřoval na analýzu vývoje sídlišť v českých městech v období 1970-2011 a identifikaci typů jejich vývojových trajektorií. Cílem bylo postihnout mechanismy, které jejich vývoj ovlivňují, přičemž reflektujeme širší sociální, ekonomické a politické souvislosti socialistického a postsocialistického urbánního vývoje. Využity k tomu byly data z jednotlivých Sčítání lidu, domů a bytů z let 1970-2011 o socio-demografické struktuře obyvatelstva a charakteru bytového fondu. Výsledky analýzy ukazují různorodost vývojových trajektorií jak v různých místních a regionálních kontextech, tak z hlediska jejich významu (dominantní vs. marginální trajektorie).
